|
|
Význam pěchovací zkoušky pro numerickou simulaci tvářecích procesů
Tinka, Petr ; Dohnal, Ivo (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Práce se předně zabývá tvorbou materiálového modelu pro numerickou simulaci s využitím pěchovací zkoušky, a to pro ocel 17 240, na kterou byla nanesena vrstva maziva Delta 144. Ze získaných hodnot sily a dráhy se vytvořil materiálový model, který slouží k charakterizování materiálu pro numerickou simulaci. Simulace probíhala v programu ANSYS Workbench 19.0. Z ní se získá závislost síly na dráze, která slouží k porovnání s pěchovací zkouškou. Ze srovnání vyšlo, že hodnoty příliš neodlišují a je možné tento materiálový model používat pro numerické simulace.
|
|
|
Optimalizace součástí spojovaných lisováním za tepla
Liškář, Ladislav ; Řiháček, Jan (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce popisuje postup při ověřování koncepční myšlenky firmy. Návrh a výroba prototypů, testy a jejich vyhodnocení, vyčíslení úspor. Byly zvoleny dvě varianty spoje s rozdílnou tloušťkou stěny trubky. u nich byl zkrácen dřík na d a 3 zalisované drážky. Tyto varianty byly následně podrobeny dvěma testům statickým a jednomu testu dynamickému. Doporučením pro firmu je pokračovat s dalšími fázemi vývoje zkráceného dříku o jednu drážku oproti současné výrobě.
|
|
|
Vyhodnocení pěchovací zkoušky
Vávra, Roman ; Císařová, Michaela (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá teoretickým i praktickým zpracováním pěchovacích zkoušek. Je vysvětlen jejich významem ve strojírenství. Zároveň jsou zde popsány různé druhy prováděných zkoušek a způsob jejich vyhodnocování. Dále se práce zabývá provedením experimentu na zadaném materiálu MS 68. Tento materiál byl pěchován za použití dvou zkušebních strojů vybavených měřícím softwarem. Jedním strojem je hydraulický lis CZR 600 se softwarem Dewesoft a druhým je univerzální zkušební stroj ZD 40 používající software M-Test. Na základě získaných dat je v práci provedeno vyhodnocení, jehož výsledkem jsou křivky přetvárných odporů zkoušeného materiálu.
|
|
|
Optimalizace teploty tváření ložisek za poloohřevu
Hrouzková, Andrea ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší problematiku optimalizace teploty tvařitelnosti ložiskových ocelí za poloohřevu. Jako experimentální materiál byla zvolena ložisková ocel 100CrMnSi6-4. Cílem práce bylo experimentální stanovení optimální teploty pro tváření ložiskových kroužků za poloohřevu. Experimentální stanovení optimálního rozmezí tvářecí teplot bylo posouzeno na základě výsledků ze zkoušky tahem za zvýšených teplot. Experimentální ověření chování ložiskové oceli za teplot odpovídajících tváření za poloohřevu bylo dále provedeno pomocí pěchovací zkoušky za zvýšených teplot. Experimentální část práce se zabývá i analýzou fázového složení oceli 100CrMnSi6-4 pomocí počítačové simulace a její ověření pomocí metalografického hodnocení.
|
|
|
Friction in forming proceses
Pažítková, Monika ; Dvořák, Milan (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
This thesis deals with tests of forming operations, which are used to determine coefficient of friction. In the theoretical part of thesis, the individual tests are described in details, with the greatest emphasis on the upsetting test. In the experimental part of thesis was perform upsetting test on the cylindrical and ring samples. Coefficient of friction of the cylindrical samples was determined by a calculation method and ring samples were evaluated using diagram of calibration. The thesis includes comparison of the result received on lubricant and unlubricated samples and method for determined coefficient of friction. Graphite Delta 144 was used as a lubricant. This result show that the lubricant has a positive effect on forming process.
|
|
|
Optimalizace součástí spojovaných lisováním za tepla
Liškář, Ladislav ; Řiháček, Jan (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce popisuje postup při ověřování koncepční myšlenky firmy. Návrh a výroba prototypů, testy a jejich vyhodnocení, vyčíslení úspor. Byly zvoleny dvě varianty spoje s rozdílnou tloušťkou stěny trubky. u nich byl zkrácen dřík na d a 3 zalisované drážky. Tyto varianty byly následně podrobeny dvěma testům statickým a jednomu testu dynamickému. Doporučením pro firmu je pokračovat s dalšími fázemi vývoje zkráceného dříku o jednu drážku oproti současné výrobě.
|
|
| |
|
|
Tváření titanových slitin
Bednařík, Josef ; Podaný, Kamil (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce byla orientována do oblasti tváření titanu a jeho slitin s cílem prověřit tvárné vlastnosti titanové slitiny VT 3-1. Pomocí pěchovací zkoušky provedené na lisu CZR 600, zpracované v programu Dewesoft, byly sestaveny křivky zpevnění pro pěchování za teploty 25 °C až 800 °C. Na základě provedených experimentů lze titanovou slitinu VT 3-1 doporučit pro tváření výhradně za vyšších teplot. Jako dolní mezní kovací teplotu je doporučeno zvolit teplotu 700 °C. Materiál pěchovaný při nižších teplotách vykazoval špatnou tvařitelnost zapříčiněnou zpevňováním materiálu. Mez kluzu při pěchování za pokojové teploty byla naměřena 1 100,8 MPa. Oproti tomu při 800 °C má hodnotu 321,7 MPa. Jako doplňující měření bylo provedeno stanovení tvrdosti před zkoušku a po zkoušce. Po zkoušce bylo měření provedeno na čele vzorku a také v řezu. U teploty 700 °C a 800 °C se u tvrdosti projevil důsledek dynamická rekrystalizace, která měla za následek pokles tvrdosti. Největší tvrdost byla u všech teplot zaznamenána uprostřed vzorku. Tento výsledek potvrdil tézi, že se zde nachází pásmo nejintenzivnější deformace v kolmém a osovém směru vzorku.
|
|
|
Tváření titanových slitin
Bednařík, Josef ; Podaný, Kamil (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce byla orientována do oblasti tváření titanu a jeho slitin s cílem prověřit tvárné vlastnosti titanové slitiny VT 3-1. Pomocí pěchovací zkoušky provedené na lisu CZR 600, zpracované v programu Dewesoft, byly sestaveny křivky zpevnění pro pěchování za teploty 25 °C až 800 °C. Na základě provedených experimentů lze titanovou slitinu VT 3-1 doporučit pro tváření výhradně za vyšších teplot. Jako dolní mezní kovací teplotu je doporučeno zvolit teplotu 700 °C. Materiál pěchovaný při nižších teplotách vykazoval špatnou tvařitelnost zapříčiněnou zpevňováním materiálu. Mez kluzu při pěchování za pokojové teploty byla naměřena 1 100,8 MPa. Oproti tomu při 800 °C má hodnotu 321,7 MPa. Jako doplňující měření bylo provedeno stanovení tvrdosti před zkoušku a po zkoušce. Po zkoušce bylo měření provedeno na čele vzorku a také v řezu. U teploty 700 °C a 800 °C se u tvrdosti projevil důsledek dynamická rekrystalizace, která měla za následek pokles tvrdosti. Největší tvrdost byla u všech teplot zaznamenána uprostřed vzorku. Tento výsledek potvrdil tézi, že se zde nachází pásmo nejintenzivnější deformace v kolmém a osovém směru vzorku.
|
|
|
Friction in forming proceses
Pažítková, Monika ; Dvořák, Milan (oponent) ; Lidmila, Zdeněk (vedoucí práce)
This thesis deals with tests of forming operations, which are used to determine coefficient of friction. In the theoretical part of thesis, the individual tests are described in details, with the greatest emphasis on the upsetting test. In the experimental part of thesis was perform upsetting test on the cylindrical and ring samples. Coefficient of friction of the cylindrical samples was determined by a calculation method and ring samples were evaluated using diagram of calibration. The thesis includes comparison of the result received on lubricant and unlubricated samples and method for determined coefficient of friction. Graphite Delta 144 was used as a lubricant. This result show that the lubricant has a positive effect on forming process.
|
host ::
RSS.